ŠVP Improvizace, rozvoje muzikality a rytmu pro ZUŠ

Vypracoval:

Vít Rokyta
Kurzy DVPP pro učitele ZUŠ
www.hudebnijazyk.cz

Charakteristika studijního zaměření

V rámci studijního zaměření Hra na hudební nástroj (kytara, klavír, smyčcové, dechové nástroje, zpěv atd.) se žáci učí nejen technice hry na svůj nástroj, ale také rozvoji hudební kreativity a improvizace. Základními stavebními kameny výuky jsou rozvoj muzikálnosti, rytmického cítění, intonace, intervalového sluchu a schopnosti tvořit hudbu v reálném čase. Improvizace je klíčovým prvkem, který podporuje samostatnost, spontánnost a schopnost tvořit. Učitel prostřednictvím doprovázení, společné hry a jamování ponořuje žáky do flow, čímž se postupně rozvíjí jejich hudební cit, kreativita a schopnost spontánní hudební reakce.

Výuka zahrnuje jak individuální přístup, kde se žáci učí technickým a muzikálním dovednostem, tak i kolektivní prvky, které jsou zaměřeny na společné hraní a jamování. Žáci jsou vedeni k rozvoji schopnosti improvizace nejen hrou na nástroj, ale také zpěvem, kde si osvojují muzikální jazyk. Učitel prostřednictvím doprovázení a společné hry postupně učí žáky, jak se do hudebního flow ponořit a jak hudba přirozeně plyne.

Veřejné vystupování, pravidelné přehrávky, účast na koncertech a soutěžích jsou důležitými součástmi studia, které přispívají k sebevědomému vystupování a tvorbě vlastního hudebního stylu. Cílem tohoto studijního zaměření je rozvíjet komplexní muzikálnost, rytmickou preciznost a cit pro groove, aby žáci byli schopni uplatnit se v různých hudebních seskupeních a žánrech.

Metodika a obsah výuky

Improvizace a rozvoj muzikálnosti:

Improvizace je klíčovým prvkem výuky. Žáci se učí tvořit hudbu spontánně, čímž si osvojují schopnost hudebního myšlení. Práce s hudebními frázemi, hudebními otázkami a odpověďmi, tvoření melodických variací a rytmických patternů je součástí každé lekce. Hra i zpěv improvizovaných melodií a rytmických vzorů podporuje rozvoj muzikálnosti. Učitel také žáky prostřednictvím doprovázení, společné hry a jamování ponořuje do flow, což žákům pomáhá hlouběji porozumět tomu, jak hudba přirozeně plyne.

Rytmus a dělení metra rytmickou stupnicí:

Rytmus je jedním z nejdůležitějších prvků hudby. V průběhu výuky se žáci učí základním rytmickým hodnotám (celá, půlová, triola, čtvrťová, osminová a šestnáctinová), dále pak synkopaci a práci s rytmickou stupnicí (používají např. rytmický jazyk konnakol). Tato metoda pomáhá žákům získat hlubší vnímání pulsu hudby, metra, tempa a rytmické koordinace.

Intonace a intervalový sluch:

Práce s intonací je důležitou součástí každé lekce. Žáci jsou vedeni ke správné intonaci a rozvoji intervalového sluchu pomocí různých cvičení. Při hraní stupnic a jednoduchých melodií si žáci osvojují vnímání intervalů a vztahů mezi jednotlivými tóny. Rozvoj intonace je podporován také zpěvem, který je klíčovým nástrojem pro rozvoj sluchu. Zpěv přispívá k tomu, aby se žáci při interpretaci a improvizaci cítili jistě.

Tvoření groove a rytmické improvizace:

Groove je základním rytmickým prvkem, který žáci poznávají nejen hrou na nástroj, ale také pomocí rytmických cvičení a tance. Učitelé vedou žáky k tomu, aby groove nejen vnímali, ale také tvořili a udržovali během hraní. Tento přístup je podporován kolektivním hraním a jamováním, což pomáhá žákům zažívat ponoření do hudby.

Koordinace a technika hry:

Koordinace nohou, pravé a levé ruky a schopnost soustředit se na různé vrstvy hudby najednou jsou důležitými dovednostmi, které žáci rozvíjejí postupně. Pravidelná cvičení na koordinaci přispívají ke zlepšení techniky a přesnosti při hře. Učitel je povzbuzuje, aby cítili rytmus i fyzicky, například klepáním nohou při hraní, a tím se naučili udržovat plynulý puls hudby.

Znalost harmonických funkcí, durových a bluesových stupnic:

Žáci jsou vedeni k porozumění základním harmonickým funkcím (tonika, subdominanta, dominanta a postupně další funkce) a jejich aplikaci ve hře. Kromě tradiční práce s durovými a mollovými stupnicemi se seznamují i s bluesovou stupnicí, která je klíčovým prvkem pro improvizaci v různých stylech současné hudby.

Kolektivní hraní a jamování:

V rámci výuky se klade důraz na kolektivní hraní, kde se žáci učí spolupráci, naslouchání ostatním hudebníkům a tvorbě společného hudebního výrazu. Jamování je jednou z metod, která podporuje spontánní tvoření hudby a rozvoj muzikálnosti. Společná hra je ideální příležitostí pro žáky, aby se ponořili do flow a porozuměli, jak hudba působí.

Improvizace zpěvem a rozvoj hudebního jazyka:

Zpěv je základním prostředkem pro rozvoj hudebního jazyka a melodické představivosti. V hodinách jsou žáci vedeni k tomu, aby své melodie nejprve zpívali, což přispívá k lepší intonaci a rozvoji melodického cítění. Zpěv také pomáhá při tvoření rytmických vzorů a při celkové práci s hudebním jazykem.

Metodika výuky improvizace na prvním stupni

Přípravný ročník a 1.–3. ročník jsou koncipovány jako přípravné fáze, kde není nutné se okamžitě věnovat improvizaci, ale klíčové je položit pevné základy pro další hudební rozvoj. V těchto ročnících se zaměřujeme především na rozvoj muzikality, intonace, intervalového sluchu a základní rytmiky. Děti si osvojují vnímání hudby prostřednictvím her, zpěvu a pohybových aktivit, což jim umožní později lépe chápat a tvořit hudbu spontánně. Tento přístup připravuje žáky na hlubší hudební dovednosti, jako je improvizace, ve vyšších ročnících.

Přípravné studium (1. cyklus)

Rozvoj muzikálnosti a rytmu: V této fázi se zaměřujeme na základní vnímání hudby a rytmu pomocí jednoduchých her, zpěvu a pohybových aktivit. Děti se učí základní rytmické hodnoty a rozvíjejí přirozený smysl pro hudbu. Učitel podporuje děti v tom, aby se v hudbě cítily pohodlně a přirozeně, což je důležité pro jejich budoucí schopnost improvizace.

Intervalový sluch: Děti se učí rozpoznávat a opakovat jednoduché intervaly zpěvem krátkých melodií. Učitel vede žáky k tomu, aby si rozvíjeli intervalový sluch hrou na opakování tónů, a zaměřuje se na individuální pokroky každého žáka.

Koordinace: Důraz je kladen na propojení těla s hudbou – tleskání do rytmu a klepání nohou do pulsu. Koordinace pohybů s hudbou je základní přípravou na budoucí improvizaci a složitější rytmickou práci. Učitel dbá na to, aby každý žák postupoval svým tempem.

Cvičení:

• Zpěv jednoduchých melodií s rytmickým doprovodem (tleskání, hra na tělo).
• Poslech a opakování intervalů zpěvem.
• Pohybové hry s důrazem na vnímání rytmu a pulsu v těle.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

1. ročník (1. cyklus)

Rozvoj muzikálnosti a rytmu: Hudební cvičení propojují melodii a rytmus. Žáci zpívají jednoduché písně s důrazem na správnou intonaci a rytmus. Učitel podporuje přirozené rytmické cítění a vede děti k tomu, aby udržovaly puls hudby během hraní i zpěvu.

Intervalový sluch: Žáci trénují rozpoznávání intervalů pomocí zpěvu a jednoduchých cvičení na nástroji. Učitel poskytuje každému individuální zpětnou vazbu, aby podpořil jeho pokroky.

Koordinace: Děti tleskají a klepou nohou do rytmu, zatímco hrají nebo zpívají. Práce na koordinaci těla a rytmu je klíčová pro budoucí improvizační dovednosti. Učitel sleduje individuální potřeby každého žáka a přizpůsobuje cvičení jejich schopnostem.

Cvičení:

• Zpěv písní s jednoduchým rytmickým doprovodem.
• Intervalová cvičení s důrazem na prvních pět tónů durové stupnice.
• Rytmická a pohybová cvičení s klepáním nohou do taktu.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

2. ročník (1. cyklus)

Rozvoj muzikálnosti a rytmu: Žáci upevňují rytmické dovednosti, přidávají osminové noty a jednoduché synkopy. Zpěv je stále hlavním nástrojem pro rozvoj muzikálnosti. Učitel zaměřuje výuku na správnou intonaci a rytmus, přičemž každý žák dostává individuální podporu.

Intervalový sluch: Žáci zpívají a rozpoznávají stoupající a klesající intervaly. Cvičení se zaměřují na durovou stupnici, přičemž učitel podporuje každého žáka v rozvíjení jeho sluchových dovedností.

Koordinace: Větší důraz je kladen na propojení hry na nástroj se zpěvem. Žáci se učí hrát a zpívat současně, udržují přitom rytmus nohou. Učitel dbá na individuální tempo a potřeby každého žáka.

Cvičení:

• Rytmická cvičení s osminovými notami a jednoduchými synkopami.
• Poslech a zpěv intervalů v durové stupnici.
• Hra a zpěv s důrazem na koordinaci rytmu nohou a melodie.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

3. ročník (1. cyklus)

Improvizace: Třetí ročník přináší první fázi improvizace, kde se žáci zaměřují na improvizaci zpěvem pomocí dvou a čtyř tónů bluesové stupnice. Zpěv slouží jako hlavní nástroj pro rozvoj improvizačních dovedností. Nástroj se přidává postupně.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu: Rytmus se prohlubuje pomocí složitějších rytmických cvičení. Žáci se učí udržovat správný puls hudby během hry i zpěvu. Učitel vede žáky individuálně podle jejich potřeb a schopností.

Intervalový sluch: Intervaly jsou nyní trénovány zpěvem a poslechem krátkých frází. Žáci jsou vedeni k tomu, aby poznávali a zpívali základní intervaly v rámci lidových písní a durové stupnice.

Koordinace: Žáci se učí propojit zpěv a hru s udržením rytmu nohou. Učitel podporuje každého žáka v nalezení správného rytmického cítění a koordinace.

Flow: Improvizace zpěvem pomáhá žákům zažít pocit flow při tvoření vlastních melodií.

Cvičení:

• Improvizace na dva tóny bluesové stupnice (zpěvem i na nástroji).
• Rytmická cvičení s tleskáním a klepáním nohou do rytmu.
• Intervalová cvičení s důrazem na durovou stupnici.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

4. ročník (1. cyklus)

Improvizace: Práce s 2 tóny bluesové stupnice: Žáci začínají improvizovat pomocí dvou základních tónů bluesové stupnice na nástroji, čímž si osvojují základní melodické a rytmické struktury.

Zpěv jako základ: Improvizace se nejprve provádí zpěvem, aby si žáci vytvořili pevný hudební základ a lépe porozuměli melodickým liniím.

Intonace durových stupnic: Důraz je kladen na správnou intonaci durových stupnic, což pomáhá při rozvoji sluchu a melodického cítění.

Znalost 12-taktového bluesového harmonického schématu: Žáci se seznamují s 12-taktovým bluesovým harmonickým schématem a pracují s touto formou v rámci improvizace.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Udržení základního pulsu: Žáci se učí vnímat a udržet základní rytmus hudby, často za doprovodu jednoduchých rytmických nástrojů nebo tleskání.

Rytmická cvičení s jednoduchými patterny: Práce s celými a půlovými notami, základní rytmické struktury.

Intervalový sluch:

• Základní intervaly: Učení se rozpoznávat a zpívat základní intervaly v rámci durové stupnice.
• Poslechová cvičení: Jednoduché melodie a jejich rozbor pro lepší pochopení vztahů mezi tóny.

Koordinace:

• Spojení zpěvu s pohybem: Žáci zpívají a současně rytmicky klepou nohou, aby si osvojili koordinaci mezi rytmem a melodií.
• Hra na nástroj po zpěvu: Po zvládnutí melodie zpěvem ji přenášejí na svůj nástroj.

Flow:

• Prožitek hudebního flow: Prostřednictvím společné hry a improvizace žáci zažívají ponoření do hudby a rozvíjejí svůj hudební cit.

Cvičení:

• Improvizace s 2 tóny bluesové stupnice (zpěvem a následně na nástroji).
• Rytmická cvičení s důrazem na udržení základního pulsu.
• Intonační cvičení v durové stupnici.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

5. ročník (1. cyklus)

Improvizace: Rozšíření na 4 tóny bluesové stupnice: Žáci přidávají další dva tóny, což umožňuje tvorbu složitějších melodií.

Pokročilejší zpěvové improvizace: Zpěv zůstává hlavním nástrojem pro tvorbu a pochopení melodických linek.

Intonace bluesové stupnice: Důraz na správnou intonaci při zpěvu a hře bluesové stupnice.

Opakování znalosti 12-taktového bluesového harmonického schématu: Žáci pokračují v práci s 12-taktovým bluesovým harmonickým schématem a prohlubují jeho pochopení.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Práce s osminovými notami a jednoduchými synkopami: Žáci se seznamují s novými rytmickými prvky.

Udržení groove: Učitel pomáhá žákům cítit a udržovat groove prostřednictvím společné hry a doprovodu.

Intervalový sluch:

• Rozpoznávání intervalů v bluesové stupnici: Trénink sluchu na nové intervaly přidané rozšířením stupnice.
• Harmonické funkce: Základní seznámení s pojmy tonika, subdominanta a dominanta v jednoduchých kontextech.

Koordinace:

• Složitější rytmická koordinace: Žáci cvičí hraní a zpěv složitějších rytmů při současném udržení rytmu nohou.
• Spojení zpěvu s nástrojem: Pokračování v převodu zpívaných melodií na nástroj s větší plynulostí.

Flow:

• Prohlubování prožitku hudebního flow: Prostřednictvím společné hry a improvizace žáci dále prohlubují své schopnosti ponořit se do hudebního proudu.

Cvičení:

• Improvizace s 4 tóny bluesové stupnice (zpěvem a na nástroji).
• Rytmická cvičení s osminovými notami a základními synkopami.
• Cvičení na rozpoznávání a zpěv intervalů v bluesové stupnici.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

6. ročník (1. cyklus)

Improvizace: Použití celé bluesové stupnice: Žáci nyní pracují s plnou bluesovou stupnicí, což umožňuje větší kreativitu v improvizaci.

Komplexnější zpěvové a nástrojové improvizace: Žáci vytvářejí vlastní melodické fráze a začínají experimentovat s rytmem a dynamikou.

Propojení zpěvu a hry na nástroj: Zpěv a hra se stávají integrovaným celkem, žáci plynule přecházejí mezi oběma formami vyjádření.

Další modální harmonické groove struktury: Žáci pracují s harmonickými schématy v rámci jedné modality.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Synkopy a složitější rytmické vzory: Práce s šestnáctinovými notami a synkopovanými rytmy pro obohacení rytmického cítění.

Udržení groove v náročnějších kontextech: Žáci se učí udržet groove i při složitějších rytmických strukturách.

Intervalový sluch:

• Pokročilé intervaly a jejich aplikace: Rozpoznávání a používání všech intervalů v rámci bluesové stupnice.
• Harmonické funkce: Hloubější pochopení toniky, subdominanty a dominanty a jejich role v hudbě.

Koordinace:

• Komplexní koordinační cvičení: Současné hraní složitých rytmických a melodických struktur s udržením rytmu nohou.
• Samostatné přechody mezi zpěvem a hrou: Žáci si osvojují schopnost plynule kombinovat zpěv a hru bez pomoci učitele.

Flow:

• Prohloubení hudebního flow: Žáci se stále více ponořují do hudby a rozvíjejí svůj vlastní hudební výraz.

Cvičení:

• Improvizace s celou bluesovou stupnicí (zpěvem a na nástroji).
• Rytmická cvičení se synkopami a šestnáctinovými notami.
• Pokročilá cvičení na intervalový sluch a harmonické funkce.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

7. ročník (1. cyklus)

Improvizace: Prohlubování práce s 12-taktovým bluesovým harmonickým schématem: Žáci využívají 12-taktové bluesové harmonické schéma jako základ pro své vlastní improvizace a skladby.

Rozvoj osobního hudebního stylu: Žáci jsou podporováni v hledání vlastního hudebního výrazu a stylu v rámci improvizace.

Pokročilé improvizační techniky: Žáci experimentují s typy práce s motivy: otázka/odpověď, přefrázování a rozvíjení motivů.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Práce s dynamikou a artikulací: Žáci se učí, jak dynamika a artikulace ovlivňují hudební projev.

Udržení groove v komplexních skladbách: Schopnost udržet groove při hraní složitějších skladeb a během improvizace.

Intervalový sluch:

• Aplikace intervalů v různých tóninách: Žáci trénují schopnost transponovat intervaly a melodie do různých tónin.
• Harmonické funkce: Žáci se seznamují s rozšířenými harmonickými funkcemi a jejich využitím v improvizaci.

Koordinace:

• Pokročilá koordinace: Současné zvládání složitých rytmů, melodických linek a udržení rytmu nohou.
• Integrace všech dovedností: Žáci spojují všechny dosud získané dovednosti do komplexního hudebního projevu.

Flow:

• Plné ponoření do hudebního flow: Žáci jsou schopni plně se ponořit do hudebního flow a vyjadřovat se spontánně a kreativně.

Cvičení:

• Improvizace na 12-taktové bluesové schéma a další groove harmonická schémata v rámci jedné modality.
• Rytmická cvičení s komplexními synkopami a metrickými posuny.
• Transpozice melodií a intervalů do různých tónin.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

Metodika výuky improvizace na druhém stupni

1. ročník (2. stupeň)

Improvizace: Improvizace je nyní více propojena se zpěvem, který je hlavním nástrojem pro rozvoj improvizačních dovedností. Žáci se učí tvořit hudební fráze na základě přístupu otázka-odpověď a rozvíjet jednoduché motivy. Učitel dbá na individuální potřeby každého žáka.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Žáci se seznamují s pokročilými rytmickými technikami, jako je off-beat synkopické frázování. Učitel přizpůsobuje tempo a složitost cvičení každému žákovi.

Intervalový sluch:

Bluesová stupnice a dorská moll poskytují pevný základ pro improvizaci. Žáci trénují intervaly a jejich využití při improvizaci pod individuálním vedením učitele.

Koordinace:

Žáci cvičí synchronizaci zpěvu a hry s rytmem, přičemž novým přístupem je práce s tresillo clave a 3-2 clave. Každý žák postupuje podle svého tempa.

Flow:

Improvizace a práce s motivy umožňuje žákům zažít, jak hudba přirozeně plyne.

Cvičení:

• Improvizace s metodou otázka-odpověď a rozvíjením motivů.
• Synchronizace zpěvu a hry s rytmem.
• Rytmická frázování s off-beat synkopou.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

2. ročník (2. stupeň)

Improvizace: Žáci se nyní více zaměřují na rozvíjení hudebních frází a práci s energií improvizace. Hlavním cílem je naučit se stavět improvizovaná sóla od jednoduchého motivu až po vrchol, přičemž zpěv zůstává klíčovým prostředkem vedení. Žáci se učí přefrázovávat a variovat melodické motivy, čímž rozvíjejí svou hudební tvořivost. Učitel pečlivě sleduje individuální pokroky každého žáka a přizpůsobuje cvičení jejich potřebám.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Práce s groovem je nyní hlubší a žáci se seznamují s různými způsoby, jak udržet stabilní rytmický základ. Off-beat synkopické frázování se stává součástí rytmického projevu. Učitel přizpůsobuje složitost rytmických cvičení podle úrovně jednotlivých žáků.

Intervalový sluch:

Intervalový sluch se dále rozvíjí v rámci bluesové a dorské mollové stupnice. Žáci trénují rozpoznávání intervalů a jejich aplikaci při improvizaci. Učitel zajišťuje, aby každý žák pracoval podle svých individuálních schopností.

Koordinace:

Žáci pracují na koordinaci mezi rytmem nohou, zpěvem a hrou na nástroj. Tresillo clave a 3-2 clave poskytují rytmické struktury pro rozvoj této dovednosti. Individuální přístup učitele zajišťuje, že každý žák zvládá cvičení ve svém tempu.

Flow:

Žáci jsou vedeni k tomu, aby při improvizaci a společné hře zažívali ponoření do hudby a inspiruje je k dalšímu rozvoji.

Cvičení:

• Improvizace na základě bluesové stupnice a variace motivů.
• Rytmická frázování s důrazem na off-beat synkopu.
• Koordinace hry a zpěvu s rytmem nohou, práce s tresillo a 3-2 clave.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

3. ročník (2. stupeň)

Improvizace: V tomto ročníku se improvizace zaměřuje na práci s modulacemi mezi různými stupnicemi, přechod z bluesové stupnice do dorské moll. Žáci se učí, jak vytvářet delší a složitější improvizace, přičemž dbají na hudební strukturu a dynamiku. Učitel podporuje žáky v rozvíjení jejich osobního hudebního stylu a přizpůsobuje výuku individuálním potřebám.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Žáci jsou vedeni k tomu, aby si osvojili složitější rytmické patterny a pracovali s dynamickými kontrasty v improvizaci. Učitel zajišťuje, že každý žák má dostatečný prostor pro individuální rozvoj, přičemž jsou cvičení přizpůsobena jejich aktuální úrovni.

Intervalový sluch:

Intervalový sluch se prohlubuje v rámci durové, bluesové a dórské stupnice, které žáci používají při improvizaci a kompozici. Učitel pomáhá každému žákovi rozvíjet cítění harmonických funkcí.

Koordinace:

Koordinace rytmu a melodie se stává ještě důležitější. Žáci se učí hrát a zpívat složitější rytmické i melodické linky, přičemž udržují rytmus nohou. Například Hemiola a tresillo clave jsou prvky, které jim umožňují vnímat rytmus v nových metrických strukturách. Učitel přizpůsobuje cvičení úrovni každého žáka.

Flow:

Při improvizaci a kolektivní hře jsou žáci vedeni k tomu, aby si uvědomovali stav flow a poznávali vlastní kreativitu.

Cvičení:

• Improvizace s použitím durové, bluesové a dórské stupnice.
• Práce s dynamikou a strukturou sóla.
• Koordinační cvičení s důrazem na rytmická clave, pevné metrum.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.

4. ročník (2. stupeň)

Improvizace: V tomto závěrečném ročníku se žáci zaměřují na rozvoj svého vlastního hudebního projevu. Improvizace je nyní více osobní a propojená s jejich hudebním stylem. Žáci se učí, jak budovat energii hudby a jak pracovat s rytmickými i melodickými kontrasty. Učitel vede žáky k tomu, aby rozvíjeli svou schopnost improvizace, přičemž dbá na individuální přístup.

Rozvoj muzikálnosti a rytmu:

Rytmus a groove jsou nyní pevně zakotveny v hudebním projevu žáků. Žáci jsou vedeni k tomu, aby udržovali groove při komplexnějších rytmických vzorech a synkopách. Off-beat frázování je důležitý prvek. Učitel podporuje každého žáka v tom, aby pracoval na svém vlastním rytmickém stylu.

Intervalový sluch:

Žáci využívají intervaly durové, dórské a bluesové stupnice, přičemž učitel přizpůsobuje cvičení úrovni a potřebám každého jednotlivce.

Koordinace:

Koordinace je na pokročilé úrovni. Žáci jsou schopni hrát složité rytmické a melodické struktury, udržovat rytmus nohou a zároveň se soustředit na výstavbu melodie. Práce s groove je plně integrována do jejich hudebního projevu.

Flow:

V tomto ročníku je pro žáky klíčové, aby se během improvizace a kolektivní hry plně ponořili do flow a rozvíjeli svůj osobní hudební styl.

Cvičení:

• Improvizace zaměřená na osobní hudební projev a rozvoj vlastního stylu.
• Rytmické frázování s důrazem na groove a synkopy.
• Koordinační cvičení s důrazem na složité rytmické struktury a přechody mezi různými metrickými vzory.

Poznámka: Ve všech ročnících je kladen důraz na individuální přístup, aby se výuka přizpůsobila schopnostem a potřebám každého žáka. Učitel průběžně sleduje pokroky žáků a přizpůsobuje náročnost cvičení tak, aby podporoval jejich rozvoj v oblasti improvizace, muzikálnosti, rytmu, intervalového sluchu a koordinačních dovedností.