O PROJEKTU
Projekt "Improvizace a hudební jazyk" vznikl na základě vnímání rozdílů pojetí hudby v mé praktické a pedagogické činnosti. Už před časem jsem se rozhodl přehodnotit, jaký přínos má pro žáky můj styl výuky.
PŘÍKLAD BĚŽNÉ HODINY:
Žák se rozehraje na stupnici, zahraje kadenci, zopakuje akordy, čtení not a rytmu. Přehrajeme etudu, dáváme pozor na držení nástroje, předepsaný prstoklad, zvyšujeme tempo, opravíme chyby. Když žák etudu umí, zadám mu další. Cílím na určitou technickou oblast. Pokračujeme s přednesovou skladbou. Žák si skladbu načte, soustředíme se na těžší pasáže. Vysvětlíme si dynamiku, přednes, tempo, atd. Skladby vybíráme ze svých archivů, používáme učebnice pro začátečníky až po pokročilé.
Ve zbytku času hodiny si přehrajeme písničku.
S tímto obsahem hodiny se myslím potkává téměř každý učitel ZUŠ. Pracujeme podle ŠVP, je to jistě klasický způsob výuky. Jaký je výsledek této výuky a co si student odnáší ze zušky ?
Určitě je to perfektní čtení not, ovládání nástroje, hudební teorie, kulturní obohacení, rozvoj emocí a další.
Všechno tohle je však koncepční, interpretační způsob vedení. Student dostane předepsané co má hrát a dostane k tomu i návod. Je to vlastně přímý přenos zapsané informace a jeho provedení na nástroji. V tomto směru je to velmi účinná metoda a přináší výsledky. Žák se brzy naučí číst a je schopen interpretovat postupně spousty skladeb různých obtížností.
Podívali jste se však jakým směrem se vyvíjí současná klasická i moderní hudba ve světě? Stačí to, že se student stane čtecím nástrojem, aby mohl uspět na současné hudební scéně? Co jsou to ty hudební základy, které má učitel hudby svým žákům předat?
Věřím že by to neměla být jen interpretace. Že těmi prvotními základy by měly být například cílené rozvíjení muzikality, intervalového sluchu, smyslu pro vedení melodie, kreativita, navedení na vlastní tvorbu, improvizace. To vše můžeme nazvat hudebním jazykem. Používáním hudebního nástroje jako nástroje pro vlastní realizaci. Položení takových základů následně vede nejen ke svobodné, přirozené hře, ale i k pochopení hudby zapsané do not.
Tento způsob používání hudebního nástroje je navíc univerzální. Student se učí chápat hudbu komplexně a ne jen přečíst noty a zahrát na svůj nástroj. Rozumí hudbě, jejímu obsahu.
Není však jednoduché si říct, že teď budu rozvíjet muzikalitu a naučím své žáky improvizovat.
Aby takovou věc mohl pedagog uskutečnit, musí porozumět celé skupině témat, které jsou vzájemně provázány. Musí mít vlastní zkušenosti, aby dokázal následně žáka správně nasměrovat.
Cílem projektu "Improvizace a hudební jazyk" je přinést pedagogům zkušenost s improvizací, dotknout se témat, které se takového způsobu hry týkají a následné metodiku jak ji začlenit do výuky. Věřím že taková zkušenost Vám přinese spousty nových poznatků, radosti z hudby a motivaci do hudebního života.